Historie

V letošním roce si Městské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou připomíná důležité kulaté výročí – 70 let od přestěhování do současných prostor v tzv. Šlechtově Hrubém domě. Jeho historie je však mnohem starší.

První pokusy o založení místního muzea byly učiněny již v roce 1888, ale oficiálního otevření se dočkalo až o tři roky později. Stalo se tak 22. listopadu 1891, a to na radnici. Ve 30. – 40. letech došlo na krátké intermezzo v podobě muzejního kabinetu v místní Masarykově škole. V průběhu let vznikly zárodky několika dnešních expozičních celků, ale rozvinout je bylo možno až po roce 1947.

Muzeum dnes sídlí v neoklasicistním čtyřpodlažním patricijském městském paláci, postaveném mezi lety 1816 – 1826 stavitelem Johanem Herknerem, který původně sloužil k reprezentačním účelům rodu Šlechtů a zároveň také do roku 1911 jako textilní manufaktura.

Instituce se ve svém sbírkotvorném programu zaměřuje především na historii a etnografii Lomnicka, dále mineralogické (acháty, jaspisy, pektolity, hvězdovce a zkameněliny flóry a fauny prvohor a druhohor) a zoologické bohatství Podkrkonoší a Českého ráje, v galerijní oblasti na díla významných regionálních umělců, např. Františka Kavána, Josefa Jíra, Vladimíra Komárka, Jaroslava Klápště, Oldřicha Oplta, Františka Patočky, Františka Jiroudka, Antonína Chmelíka a Josefa Kábrta. Muzeum též nabízí tyto další stálé expozice: Památník básníka Seiferta, Církevní umění, Mýtická hora Tábor – poutní místo a turistický cíl, Fenomén Lomnické suchary a industriální tradice města, Historie a tradice sportu na Lomnicku, Sušírna pláten, Expozice myslivosti a loveckých trofejí.

Samostatnou kapitolou je Památník rodu Šlechtů s ukázkami historického mobiliáře od baroka po secesi, včetně pokojového orloje a hodin s vodotryskem, dále ukázky chladných a palných zbraní a odívání. Památník se skládá z Modrého pokoje, Hudebního salónku, Rytířského sálu, Knihovny, Šatny, Přípravny jídel, Loveckého schodiště a Panského pokoje.

V roce 1998 vznikla expozice věnovaná historii Lomnice nad Popelkou. Zde se nacházejí archeologické nálezy z pravěku, středověku i novověku, též zmínka o první dochované zprávě o Lomnici v Dalimilově kronice týkající se městského znaku a jeho vývoji. Vystaveny jsou zde i kopie listů významné renesanční památky Lomnického graduálu neboli zpěvníku. K vidění je také nejstarší dochovaná gotická památka našeho kraje tzv. Táborský Ježíšek, kterého dle legendy měl vlastnoručně vyřezat první český arcibiskup Arnošt z Pardubic okolo roku 1350. V expozici se návštěvník seznámí s bohatou průmyslovou tradicí našeho města, ale i s válečnými dopady na místní obyvatelstvo v rámci prusko-rakouského konfliktu v roce 1866, první a druhé světové války, včetně legionářské tematiky.

V národopisné části je k vidění třetí největší kolekce lidového malovaného nábytku v ČR s nejstarší datovanou truhlou severovýchodních Čech z roku 1735, dále historické betlémy, včetně dvou mechanických; tzv. Dlouhého betlém s modely budov z celého světa a Junka, jehož autor se nechal inspirovat známým Třebechovickým betlémem. Muzeum vlastní i unikátní skříňkový z roku 1919 od Josefa Hlaváče, částečně sestavený z drahých kamenů.

V půdních prostorách s restaurovaným barokním trámovím se nachází na ploše 240 metrů čtverečních celoživotní sbírka loveckých trofejí, včetně medailových kusů, z řady světových lokalit lovce a lesníka v. v. Oldřicha Horáka z nedalekého Žďáru u Kumburku.

Muzeum nabízí i doplňkovou službu pro návštěvníky, např. noční prohlídky muzea a historického jádra města s odborným výkladem a možností objednání individuálních prohlídek, pronájem společenské místnosti pro různé příležitosti, dále prodej upomínkových předmětů a tradiční sladké pochoutky Lomnických sucharů.

Z nepřeberného množství předmětů schovaných před zraky návštěvníků v depozitářích a čekajících na vystavení v postupně nově vznikajících expozicích namátkou jmenujme například kompletní vybavení tkalcovské dílny, sbírku mincí a medailí, skla, keramiky a oděvů. Za všechny, kteří v průběhu let největším dílem přispěli ke zdárnému chodu lomnického muzea, se sluší alespoň připomenout některá jména jeho správců a ředitelů. Především zakladatele Josefa Petráka, dále J. Černého, Fr. Mizeru, B. Kozáka, M. Samka a Fr. Nováka. Práce generací předchůdců je pro současné pracovníky motivací a závazkem zároveň. Jak se daří toto krédo naplňovat a tak přispívat nejenom k rozvoji Městského muzea a galerie v Lomnici nad Popelkou, ale i turistického ruchu, se přijďte přesvědčit sami.